|
|
Využití čistírenských kalů do zelené infrastruktury
Kozová, Barbora ; Ševčík,, Jan (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku využití čistírenských kalů do zelené infrastruktury v souladu s principy oběhové ekonomiky. V první části se řeší úpravy a zpracování kalu na čistírnách odpadních vod a dále problematika zelených střech, zelených stěn a dalších zelených prvků v intravilánu jako jsou například zelená parkoviště. V druhé části je provedeno porovnání cenové dostupnosti a vyhodnocení několika variant zelených střech a parkovišť.
|
|
|
Zelená infrastruktura v České republice a v Evropské unii
Kotrla, Jakub
Zelená infrastruktura je pojem v poslední době ve zvýšené míře diskutován, avšak nebyl dlouhou dobu legislativně ukotven. Zelená infrastruktura má v každé jednotlivé zemi trochu jiný význam a chápání. Zelená, zeleno-modrá, modro-zelená, zeleno-modro-šedá – to všechno se ve světě objevuje, ale zatím nebylo ujednoceno jejich používání. Zelená infrastruktura v obecné míře znamená všechny prvky zeleně, které se v sídlech objevují. Zeleno-modrá infrastruktura přidává i vodní prvky. Přístupy k tomuto jevu jsou však v zemích Evropské unie velmi rozdílné. To ovlivňuje i míru ochrany krajiny a prvků, které se v ní nacházejí. Článek přináší rešerši přístupů k zelené infrastruktuře z pohledu EU, včetně příkladů, i návaznost na legislativu ČR. V ČR dlouho tento pojem neměl jednotnou definici. Teprve až s novým zákonem č. 283/2021 Sb., stavební zákon byl pojem zelená infrastruktura v České republice legislativně ukotven. Je zde definováno dělení veřejné infrastruktury, tedy pozemkům, stavbám a zařízením sloužícím veřejné potřebě. V právním řádu České republiky se tedy jedná nejenom o prvky vegetační a vodní, ale také územní systém ekologické stability krajiny.
|
|
| |
|
|
Vyhodnocení prvků zelené infrastruktury na území města České Budějovice
ŠIMKO, Ľubomír
Tato diplomová práce se zabývala vyhodnocením prvků zelené infrasruktury na území Českých Budějovic. Byly vymezeny prvky ZI a poté byly zařazeny do jednotlivých typů.. Následně byly vypočítány a vyhodnoceny indexy pro přístupnost, propojenost/izolaci, průměrné zastoupení zelených ploch v okolí bytových domů a pěší vzdálenost k nejbližší přístupné ploše ZI o velikosti větší než 1 ha.
|
|
|
Využití čistírenských kalů do zelené infrastruktury
Kozová, Barbora ; Ševčík,, Jan (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku využití čistírenských kalů do zelené infrastruktury v souladu s principy oběhové ekonomiky. V první části se řeší úpravy a zpracování kalu na čistírnách odpadních vod a dále problematika zelených střech, zelených stěn a dalších zelených prvků v intravilánu jako jsou například zelená parkoviště. V druhé části je provedeno porovnání cenové dostupnosti a vyhodnocení několika variant zelených střech a parkovišť.
|
|
|
Studie vybraného městského prostoru
Ošťádalová, Martina
Tato diplomová práce byla zaměřena na problematiku veřejných prostranství a jejich modifikací, tj. prvků systému zeleně. Bylo nahlíženo na jejich typologii a možnosti jejich vzájemného propojení. Na povrch vyvstala otázka, kdy začalo docházet k potřebě jednotlivé prvky mezi sebou propojovat a proč. Práce byla rozdělena na tři hlavní celky na část literární, analytickou a návrhovou.V literární části byl čtenář seznámen se základní pojmy související s daným tématem. Došlo k objasnění vztahu obyvatel k veřejnému prostoru a to v souvislosti s urbanistickým vývojem plánováním měst. Práce se dále věnovala systému veřejných prostor pomocí charakteristiky jeho jednotlivých prvků. Byly představeny přístupy plánování těchto veřejných prostranství. Práce se dále potýkala se současným nahlížením na systém zeleně, jakožto součásti veřejného prostranství. Zájem byl věnován poměrně modernímu pojmu zelená a modrá infrastruktura a jejich porovnání se zažitým výrazem systém zeleně. V analytické části práce došlo k důkladnému rozboru modelového území pomocí seskupení veškerých mapových, fotografických a textových dokladů o daném prostoru a provedení průzkumů v terénu.Na základě syntézy výše stanovených informací byla vypracována zahradně architektonická studie vybraného prostoru. Ta byla prezentována formou grafických výstupů konkrétně tedy situace, perspektivních vyobrazení, řezopohledů a axonometrie.
|
|
| |
|
|
Reinventarizace dřevin v Libosadu v areálu ČZU v Praze a vytvoření digitalizované mapy tohoto areálu
Rezková, Kristýna ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Prokeš, Radek (oponent)
Tato bakalářská práce má dvě části. V literární rešerži se zabývá rozborem různých nenahraditelných úloh zeleně v městském prostředí, specifiky její výsadby a péče, typizací vegetačních ploch v sídlech a v neposlední řadě důležitostí její právní ochrany. Druhá část rešerže je věnována Libosadu v kampusu České zemědělské univerzity. Jsou zde popsány geologické, geomorfologické, pedologické a klimatické podmínky lokality a historie vzniku Libosadu. Také je zde popsána metodika profesora Machovce z roku 1982, která byla použita ke sběru inventarizačních dat v Libosadu ČZU.
Praktická část se zabývá samotnou reinventarizací dřevin a trvalkových záhonů v Libosadu ČZU. Práce byla založena na již proběhlých inventarizacích v předchozích letech. Metodikou prof. Machovce z roku 1982 bylo provedeno měření všech listnatých stromů, keřů, jehličnatých dřevin a trvalek. Veškeré údaje byly zaznamenány do inventarizačních tabulek a všechny jednotky byly zakresleny do souboru v programu Auto CAD. Výstupem byly tři výkresy: mapa Libosadu se zákresem rostlin s přiřazeným speciálním kódem každé jednotce, inventarizační mapa s grafickým znázorněním sadovnické hodnoty a průmětu koruny a orientační mapa Libosadu. Dále byla provedena fotodokumentace, která byla následně vložena do interaktivní tabulky na veřejně přístupném webu mapserver.
V Libosadu bylo zaměřeno celkem 2045 jednotek rostlin ze 78 čeledí. Nalezneme zde 137 kusů listnatých stromů v 23 rodech, 643 jednotek listnatých keřů v 83 rodech, 867 kusů jehličnatých dřevin v 23 rodech a 398 jednotek trvalek a travin ve 109 rodech. Mezi listnatými stromy je nejpočetnějším rodem Acer s 34 kusy, z listnatých keřů je to rod Rosa s 54 jednotkami a jehličnanům jednoznačně vévodí rod Pinus se 164 jednotkami.
Vzhledem k juvenilnímu stadiu v převážné části sbírky je libosad ve velmi dobrém stavu s převládající sadovnickou hodnotou III. třídy (1188 jednotek), následováno II. třídou 319 jednotek), IV. třídou (82 kusů) a I. třídou (52 kusů).
|
host ::
RSS.